Ukázka vzorové hodiny
Představení ukázkové vyučovací hodiny angličtiny
Cílem tohoto dokumentu je představit obsah ideální hodiny angličtiny. Tedy jak by měla vypadat hodina v ideálním případě – tzn. kdy je hlavním programem výuka jazyka nikoliv ústní nebo písemné zkoušení či řešení organizačních záležitostí. Dokument lze aplikovat na základních či středních školách, ale i na soukromých kroužcích či soukromých hodinách.
Při výuce jakéhokoliv jazyka je velmi důležité aktivní zapojení studentů do hodin a střídání různých aktivit. Základním metodickým pilířem jazykové výuky je metoda „communicative approach“ (komunikativní přístup). Cílem této metody je rozvoj komunikativní dovedností v cizím a těmi jsou:
· mluvení
· poslech
· psaní
· čtení
K tomu, aby rozvoj komunikativních dovedností probíhal harmonicky, je zapotřebí také zdokonalovat další dvě důležité oblasti jazykových dovedností, a to gramatiku a slovní zásobu. Při výuce klademe důraz na jejich správné osvojení a především následnou schopnost aktivně je používat při komunikaci v cizím jazyce. Každá vyučovací hodina by měla mít v ideálním případě níže uvedenou strukturu:
1. Úvodní motivační aktivita (5 minut)
Každá hodina začíná přivítáním žáků. Lektor by se měl obrátit na třídu a navázat s ní komunikaci, třeba prostřednictvím pozdravu v angličtině. Důležité je převést pozornost žáka z vnějšího světa do hodiny a navodit celkově příjemnou studijní atmosféru.
Úvodní motivační aktivita (tzv. warming-up activity) může spočívat například v krátkých soutěžích – nejlépe skupinových, se zapojením všech žáků, což eliminuje frustraci „málomluvných“ a „tišších“ jedinců.
2. Kontrola domácích úkolů (5 minut)
Kontrola vypracování domácího úkolu neslouží pouze k tomu, abychom ověřili, zda žáci věnují i určitý čas domácí přípravě, ale i k ověření, zda žáci látku pochopili. Pro kompletní informaci můžeme připojit dotaz, zda žáci úkol vypracovali sami, s pomoci rodičů či na soukromých hodinách.
3. Procvičení minulé látky (10 minut)
Abychom mohli efektivně navázat na minulou hodinu a věnovat se další znalosti, je zapotřebí získat zpětnou vazbu pro lektora, že studenti látku pochopili. To lze provést ústní nebo písemnou formou, avšak tato aktivita by neměla trvat déle než 15 minut. Alternativou je rovněž vyzvat jednoho žáka, aby celé třídě zopakoval/a co bylo náplní minulé hodiny či aby sám/a třídu vyzkoušel/a, třeba ze slovíček.
4. Nová látka (20 minut)
Stěžejní část hodiny – začíná zpravidla vysvětlením nové látky. Učitel může zmínit, že nový gramatický jev se objevil např. v úvodním článku v lekci a může vyzvat žáky, aby tyto věty přečetli a vypsali. Může rovněž použít různé přehledy, tabulky, použít názorné pomůcky či interaktivní tabuli. Procvičováním nové látky se nerozumí postup od cvičení ke cvičení, ale maximálním využití aktivity studentů a potenciálu učitele. Aktivity jsou připraveny tak, aby vedly především ke splnění tzv. kompetencí, tedy základních dovedností v jazyku, jako jsou: mluvení, poslech, konverzace, vyhledání informace, překlad, atd. Po pasivním cvičení musí následovat aktivní komunikační cvičení. V praxi je často během této hodiny využívána skupinová či párová forma cvičení, také samostatní práce, hra, projekt, apod.
Každopádně tato část hodiny vyžaduje plné zapojení všech žáků a z hlediska přínosu je pro žáky nejzásadnější.
Ke gramatice…
Nikdy nemůžeme zůstat jen u vyplňování cvičení. Je nutné snažit se každou nově naučenou gramatiky používat. I zde platí, co nepoužíváme, to si nepamatujeme. Snažíme si vytvářet i své vlastní věty, které jsou dětem v něčem blízké (mohou obsahovat název dané školy, města či vesnice, ve které děti bydlí, jména lidí, které děti znají, apod.). U takových vět si žáci jejich význam lépe zapamatují a sami vidí, že se jedná o gramatický jev, které lze v praxi využít.
Psaní…
Psaní je také dobrý způsob, jak novou gramatiku procvičit a zafixovat. Studenti mají totiž více času nad pravidly přemýšlet. Když se naučí nějakou novou gramatiku, měli by si ji vyzkoušet i v psaní. Snažíme se nový jev zakomponovat do celkového textu, nezůstáváme pouze u jednotlivých vět. Do hodin se hodí krátké aktivity na psaní, delší věty pak mohou být zadány jako domácí úkol.
Čtení…
Čtení je dobrým způsobem jak si novou gramatiku osvojit. Při čtení totiž žáci vidí v kontextu i více gramatických jevů. Velký vliv na osvojení nejen nové gramatiky, ale i velkého množství slovní zásoby je tzv. „Reading“, tedy četba s porozuměním = po přečtení textu žáci odpovídají na krátké otázky týkající se informací obsažených v textu.
Překládání vět?
Překládání krátkých vět ke studiu jazyka stále patří. Ale – neustále překládání brání tomu, aby žák pochopil smysl daného jevu, a aby se naučil myslet automaticky rovnou anglicky. Navíc překládání je u žáků všeobecně neoblíbenou aktivitou, žáky rychle unaví a otráví. Umět překládat neznamená umět anglicky a umět anglicky neznamená umět překládat.
Závěrem ke gramatice: Nezapomínejme, že gramatika je pouze součástí jazyka. Pro komunikaci je třeba mnohem víc, než je perfektní znalost gramatiky.
5. Zadání domácího úkolu (2 minuty)
Domácí úkol je velmi důležitý. Donutí žáka vrátit se k probrané látce alespoň na dobu vypracování úkolu. Formy domácího úkolu často střídáme – ústní, písemný, vyhledání informace, projekt individuální či skupinový, atd.
6. Shrnutí a zhodnocení hodiny (3 minuty)
Shrnutí může provést učitel, ale v praxi se ukazuje, že velmi efektivní je shrnutí učiva samotnými žáky. Uvědomí si celou hodinu, znovu si v duchu projdou jednotlivé aktivity a odcházení z hodiny s pozitivním dojmem, že nabyly nové poznatky. Je dobré se zeptat žáků, jak hodinu vnímali, co si z ní odnášejí – nová slovíčka, nové informace… Učitel rovněž může vyzdvihnout práci jednotlivců – pochválit za dobrou práci, aktivitu a snahu. Naopak vyzvat méně aktivní žáky, aby se příště zapojili aktivněji. Poté může učitel znovu zopakovat, co je třeba si utvrdit do další hodiny, kdy se případně píše test, apod.